Vybíráme takové lokality, aby v bezprostředním okolí tábora byly lesy a v nich trávíme alespoň polovinu času hraním různých her. Lesy jsou lehce prostupné a dají se v nich uskutečnit i hry na poměrně velkém území. Rozsáhlé lesní oblasti protínají lesní cesty – ty spolu s místními význačnými body umožňují jednoznačnou orientaci. Lesem se dá dojít k vodním nádržím a rybníkům v okolí a užívat si koupání a cachtání.

V táboře u Trhové Kamenice jsou výhradně pro plavce velkým lákadlem zatopené lomy s čistou vodou a krásnou zalesněnou přírodní scenérií – příroda se sama mistrovsky postarala o zacelení ran, které ji zasazoval ještě před 50 lety člověk při těžbě kamene – mimochodem nejedna dlažební kostka v pražské dlažbě pochází odtud. Ani vykoupání v Chrudimce není k zahození.

V táboře Doubí je v horkém létě nejčastějším cílem nedaleká zatopená pískovna v Roudné nebo rybník Hejtman a kolem protékající Lužnice.

V táboře u Nové Paky vodomilové projdou lesem přímo k nedalekému velkému rybníku, anebo využijí menší bazén přímo v táboře, stejně jako v táboře v Podolí I.

Samozřejmě jako správní Češi, sbíráme houby, když rostou - vynikají v tom zvláště menší děti, a borůvky, když máme chuť na koláč a ovocné knedlíky.

Většinou každý druhý až třetí den – záleží na programu a počasí. Máme dostatek sprch s teplou vodou (zvlášť pro kluky a holky), děti se chodí sprchovat většinou večer po programu nebo naopak před diskotékou po oddílech a podle dohody se svým oddílovým vedoucím. V táboře Doubí je navíc samostatná sprcha v každé velké chatě (spolu s WC a umyvadlem).

Dívky se mohou při svých problémech sprchovat častěji dle potřeby, stejně tak cyklisté po návratu z vyjížďky.

Ty hlavní, pro celý tábor 2-3 krát, k tomu se připočte ještě několik kratších, pro určitou věkovou kategorii – třeba po skončení večerní soutěže nebo na zlepšení nálady mužstva během nekonečných dešťů.

Ano, hlídá jej služební vedoucí a občas mu pomohou i noční hlídky starších dětí. K bezpečnosti pomáhají i lampy nočního osvětlení.

Záleží na věkovém rozdílu a pohlaví, 1-2 roky rozdílu není velký problém, ve stejné chatce bydlí pouze kluci nebo pouze holky. Podpořte potřebu svého dítěte, ale ověřte si zda přání jeho kamaráda je totožné, zvláště při rozdílném věku, a chtějte, aby i kamarád uvedl do přihlášky Vaše dítě. Každopádně pokud je to jen trochu možné, budeme se snažit kamarádům či sourozencům vyhovět – napište svoje přání do přihlášky nebo se domluvte s hlavním vedoucím příslušného turnusu.

Ne, nepotřebují, jíme z talířů a máme dostatek nádobí.

Takovou návštěvu nedoporučujeme – neprospěje dítěti. Každý pořadatel Vám potvrdí, že mnohé dítě, které již překonalo úvodní nejistotu, se po takové návštěvě „sesype“ a rodičům nezbude, než si ho odvézt domů. Je to také nefér vůči jiným dětem. Těžko můžeme zajistit, aby návštěvy přijely ve stejný den a hlavně všem dětem. (U táborů jednotlivých podniků by to asi šlo, ale to náš případ není.) Děti na druhou stranu velmi ocení Vaše dopisy – takže často pište a překonejte svůj stesk, tím svému dítěti pomůžete nejvíce – táborové zážitky nikde jinde nezíská.

Pokud máte jakékoliv pochybnosti, zavolejte přímo hlavnímu vedoucímu. Zjistí okolnosti, promluví s oddílovým vedoucím a dítětem a objektivně zhodnotí, jak dítě zvládá pobyt na táboře. Případně s Vámi domluví řešení a navrhne Vám další postup.

Co nejvíce. Malým dětem třeba každý den. Stačí i pohled s motivem, který má Vaše dítě v oblibě (pejsek, kůň, auto) a k tomu pár řádek. Dobrou vychytávkou je poslat první dopis s předstihem, aby jej dítě dostalo hned na začátku pobytu, kdy je jeho stres největší.

Je dobré psát výhradně dobré a povzbudivé zprávy. Zdůrazněte svému zlatíčkovi, jak jste na něj pyšní, že vše zvládne a jak moc se těšíte na jeho vyprávění o táboře. Nechte své dítě nerušeně prožít úžasné táborové dobrodružství, s nímž je spojeno překonávání překážek a trocha nepohodlí. Ty patří k základním předmětům školy života a každé dítě by ji mělo co nejdříve absolvovat.

Děti velmi citlivě reagují na nepříjemné zprávy z domova. Určitě mu nepište, jak moc se Vám po něm stýská nebo že onemocnělo domácí zvíře a už vůbec mu nemůžete sdělovat nějakou tragickou rodinnou událost. Lépe je s takovými zprávami počkat až do návratu dítěte domů, i když tenhle odklad možná neulehčí Vám samotné. Dítě by však mimo domov a bez rodičů mohlo zbytečně trpět steskem, nejistotou a starostmi o své blízké.

Nejvíce z Prahy a okolí (střední Čechy), ale také z Plzně, Mostu, Liberce, Hradce Králové, Pardubic, Brna, Ostravy ... Pár dětí je i z ciziny - Slovensko, Polsko, Anglie, Německo. Vesměs jde o děti s jedním nebo oběma českými rodiči, kteří chtějí, aby jejich děti poznaly české prostředí, nové kamarády a zdokonalili se v češtině. Rekordmany v nejvzdálenější byli donedávna sourozenci z USA, nedávno vytvořili nový rekord děti od protinožců, z Austrálie.

Dítě, které si hraje – nezlobí. Tak by se stručně dal vyjádřit známý přístup k dětem. Děti velmi vítají každodenní možnost zvolit si sami aktivitu, kterou znají a baví je nebo naopak chtějí zkusit něco nového, co dosud neznají. Děti mají jen tolik volnosti, aby neměly čas na vymýšlení různých alotrií. K tomu jsou vedoucí vybavení množstvím her do každého počasí a napomáhají k tomu i celotáborové akce s náročnějším programem. I v době svého osobního volna jsou děti povzbuzovány ke sportování.

V každém dětském kolektivu se objevují pokusy šikanovat mladšího, slabšího nebo jinak odlišného jedince. Naší prioritou je, aby zůstalo pouze u jednotlivých pokusů. Dáváme dětem jasně najevo, že tyto jevy nestrpíme – viník si to podruhé rozmyslí. Naše řešení je obsaženo i v předchozí odpovědi – když je program zajímavý a v táboře zavládne duch spolupráce a kamarádství, šikanovat prostě není IN.

Bereme děti od 6 do 15 let, výjimečně jsou v oddíle i děti mladší (děti známých). Děti jsou rozděleny do oddílů dle věku a zaměření, každý má tak možnost si najít kamaráda nebo kamarádku. Holek a kluků bývá obdobný počet, pouze u některých speciálních táborů je poměr jiný, např. do paintballového se hlásí spíše kluci, na výtvarný holky.

Menším dětem (6 - 9 let) je věnována větší péče, hry se často střídají, jsou vděčni za pohádku na dobrou noc a mateřský přístup vedoucích. Je u nich častější stesk po domově - v drtivé většině případů se jej daří překonat a další rok už je dítě v pohodě.

Záleží jenom na Vás. U většiny dětí s tím problém není a jediným rizikem je možná ztráta. Nepříjemná situace může vzniknout tehdy, pokud se Vaše dítě rozhodne tábor vzdát a za každou cenu chce jet domů. Příčinou je nejčastěji stesk po rodičích, ale mnohdy jí může být z pohledu dospělých malicherný důvod – třeba neúspěch ve hře, hádka s kamarádem. Pak se jistě pokusí pomocí mobilu Vámi manipulovat a účelově argumentovat. Znalý a zkušený rodič většinou takové hovory zvládne. Při pochybnostech je možné si vše ověřit u vedení tábora.

Ideální je stanovit ještě před odjezdem na tábor pravidla hry – dítě by mělo jasně pochopit, že chcete, aby na tábor jelo a na táboře zůstalo, protože je to normální, překonávání překážek patří k životu a čím dříve se naučí odloučení od rodičů, tím to bude pro něj lépe. Na škodu věci by byl slib, že za ním přijedete, pokud bude mít nějaký problém – vězte, že toho dítě jistě využije a předem plánuje, že se s Vámi vrátí domů.

Stručně na závěr: Pokud dáte mobil svému (zvláště mladšímu) dítěti, buďte připraveni na možnost srdceryvných rozhovorů a promyslete si dobře předem svůj postup, včetně přípravy svého dítěte na pobyt v táboře a Vás samotných na chvíle odloučení.

Ještě malá poznámka. Od r. 2017 nedovolujeme na některých našich turnusech mobilní telefony používat vůbec. Většina rodičů tento náš přístup vítá. Zavazujeme se na oplátku k častějším informacím z průběhu tábora. Pokud si účast Vašeho dítěte neumíte bez mobilu představit, stále jsou turnusy, na kterých jsou mobily přípustné.

Rodiče především mladších dětí možná inspiruje nebo pobaví naše rubrika Náměty pro rodiče nebo 7 častých chyb při volbě tábora

Aktuální podrobné informace najdete v sekci Info rodičům, z kterého jsou odkazy na podrobné informace k jednotlivým turnusům.